Čína zesílila svůj odpor k plánu vlády USA podstatně zvýšit cla na čínské produkty. Vzhledem k tomu, že tato země již revidovala svůj celní zákon, aby provedla odvetu vůči zemím, které uvalují vysoká cla na čínské zboží, je vysoce pravděpodobné, že konflikt mezi USA a Čínou bude dále eskalovat.
Čínský ministr zahraničí Wang Yi na tiskové konferenci po středečním jednání se svým pákistánským protějškem řekl: „V posledních týdnech a měsících Spojené státy často uvalovaly jednostranné sankce a zneužívaly proces přezkumu cel podle § 301. Tato země vedla kampaň proti normálním obchodním, ekonomickým a technologickým aktivitám Číny, a to je šílenství. Wang pokračoval slovy, že akce USA jsou „nejtypičtějším případem hegemonismu a šikany“ a že „někteří lidé ve Spojených státech ztratili rozum ve snaze zajistit americkou unipolární nadvládu“.
Tyto poznámky jsou výrazně silnější než předchozí prohlášení Číny bezprostředně po oznámení zvýšení cel. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wenbin během úterního pravidelného brífinku prohlásil: „Čína je proti jednostranným clům, která porušují pravidla WTO (Světové obchodní organizace), a přijme veškerá opatření nezbytná k ochraně našich legitimních práv a zájmů.
Akcí USA, která vyvolala odpor Číny, je uplatnění § 301 obchodního zákona k prudkému zvýšení cel na čínské zboží, jako jsou elektrická vozidla (EV), baterie EV a polovodiče. Oddíl 301 umožňuje vládě USA přijmout odvetná opatření, když americké podniky trpí kvůli nekalým obchodním praktikám jiných zemí. Podle nového plánu USA se cla na čínské elektromobily zvýší z 25 % na 100 %, clo na lithium-iontové baterie EV ze 7,5 % na 25 % a clo na polovodiče z 25 % na 50 %. Mezi položky, které čelí vyšším tarifům, patří také solární panely. Tato agresivní celní politika je účinně navržena tak, aby omezila vstup klíčových čínských produktů na americký trh.
Je vysoce pravděpodobné, že Čína přistoupí k odvetě vlastními cly. Minulý měsíc Stálý výbor Národního lidového kongresu revidoval čínský celní zákon (článek 17), aby umožnil uplatňovat ekvivalentní cla na zboží ze zemí, které mají s Čínou obchodní dohody, ale uvalují vysoká cla na čínské produkty. Tento dodatek, který vstoupí v platnost v prosinci, poskytuje Číně účinný právní rámec pro boj proti americké celní ofenzívě.
Čína by mohla přijmout i jiné formy odvetných opatření. Vzhledem k úzkému propojení mezi USA a Čínou napříč všemi sektory zboží a služeb by narušení těchto vazeb mohlo USA výrazně poškodit. Čína by například mohla ve velkém prodat své státní dluhopisy USA, což by potenciálně narušilo nejen americký finanční trh, ale i globální finanční trh. Dříve, v roce 2018, když administrativa amerického prezidenta Trumpa uvalila další cla na některé čínské produkty, Čína reagovala stížností WTO a odvetnými cly.
V krátkodobém horizontu je pravděpodobnější, že obchodní napětí mezi USA a Čínou eskaluje, než že se vyřeší. Profesor Univerzity Kyung Hee Park Bok-yeong poznamenal: „Zatímco zákon o snížení inflace Bidenovy administrativy měl za cíl zajistit domácí dodavatelské řetězce, zvýšení cel má čelit přílivu čínských high-tech průmyslových produktů.“
Zpočátku se Bidenova administrativa soustředila na stabilizaci dodavatelských řetězců a zajištění průmyslové konkurenceschopnosti uprostřed nedostatku způsobeného COVID-19. Současná opatření jsou však zaměřena na omezení čínského vzestupu v high-tech průmyslu s cílem chránit ekonomickou bezpečnost USA a Čína v reakci na to podnikne protiopatření. Jinými slovy, povaha americko-čínského konfliktu se vyvíjí a prohlubuje.
